Virtuální válka

Vítězslav Válka, 9-2008 (Odborná konzultace: PhDr. Zdeněk Zbořil)

Vznikla snad nová osa zla? Útočí na nás virtuální a nehmotná sféra médií? Ano. Je to velice reálné a díky novým elektronickým médiím se jejich síla i rychlost ještě umocňuje. Textová i audiovizuální média v čele s internetem zaplňují naše každodenní vnímání okolního světa. Kultura strachu, jenž není na první pohled patrná, ale je o to více zákeřná.

Jako takovou definici pojmů, si dovolím citovat úvodní pasáž článku s názvem Čas války a hranice imunity: „Úvodem chceme poznamenat, že vycházíme z předpokladu dosud stále ještě funkčního vymezení pojmu válka. Je totiž stále ještě používán pro ozbrojené konflikty různých skupin populace, jako jsou kmeny, rasy, státy a jejich koalice, menší nebo větší geografické jednotky, náboženské nebo politické skupiny, ekonomické třídy nebo konečně celé civilizace. Rozumíme tomu stále ještě tak, že jde o organizované násilí, střetnutí skupin ozbrojenců (už dávno nikoli jen ozbrojených mužů), jehož cílem je odzbrojit nebo fyzicky zničit jednu nebo druhou stranu, nebo dokonce jen zbavit jednu nebo obě vůle hájit své původní zájmy. Podle mezinárodního práva je to pak taková úroveň tohoto konfliktu, kdy státy mají na základě svých prohlášení statut válčících stran a snaží se nebo jsou již více než jedno století povinny dodržovat určité zásady vedení války.“

Moje první zkušenost s jiným pohledem na média nastala při jednom setkání s přáteli někdy v roce 2007. Dověděl jsem se, že existují teorie, které tvrdí, že útok teroristů 11. září 2001 byl vlastně zosnován majetnými „Američany“ s židovským původem. Jestli to tak opravdu bylo, nebo nebylo je otázkou, jenž nikdo objektivně nezodpoví, to však není důležité.

Smyslem celé teorie je to, že někdo hledal prapůvod věcí. Židé jsou ve svém státě Izrael, po dlouhá staletí utlačování právě arabskými národy jenž věří v Alláha1. Přestože se v této oblasti nepohybuji denně, dokážu si představit, že lze uskutečnit tento šílený plán, jenž vzápětí popíšu. Pivní řeči hovoří o tom, že lidé s židovskými předky prostě tímto způsobem obětovali „hloupé Američany“ a nastartovali útok na arabské země kde se vyskytuje teroristická aktivita2.

Takzvaná studená válka se tak proměnila ve válku informační či informací. Média jsou tedy hlavním prostředkem, jak ovládání veřejného mínění, tak faktických činů světových velmocí. Jestli ti, kdo v této bitvě budou hrát nejvýznamnější roli, budou Spojené státy americké nebo některá z nových velmocí sílícího východu, jako Čína nebo Japonsko, je otázkou. Avšak zcela patrný je aktuální stav, kdy klid reálných zbraní znamená pouze klid před bouří.

Vždy je klíčovým motorem ekonomická výhoda té či oné země. Stejně jako se podnikatelé snaží pokořit svoji konkurenci, tak se o to snaží státy na vyšší úrovni. Bohužel jde však o tak odlišná množství peněz a vlivu, že i způsob hry musí být jiný. V dnešní přeinformatizované době, kdy veškerá elektronická data lze prohledat v řádu vteřin je nasnadě otázka, zdali se už nyní doba nemění v jakýsi virtuální policejní stát. O místo, kde vše a každý může být sledován a chování každého komplexně vyhodnoceno. To samozřejmě buď s dobrými nebo špatnými úmysly. Na druhou stranu, tomu nelze předejít ani tomu nelze zabránit. Je pouze třeba se tomu přizpůsobit, zvyknout si na to a počítat s tím když se rozhodujeme jakou cestou se v životě dáme.

Google jako agregátor lidských dat

Příkladem z reality budiž společnost Google. Pokud se dnes, podobně jako já, pohybujete na internetu, nebo ještě lépe, se prací na internetu živíte, dostanete se to styku se službami nejsilnějšího média dnešního internetu, společností Google.

Ta dnes nejen, že indexuje a vyhledává v celém textovém a jiném obsahu dnešního internetu, ale současně poskytuje emaily zdarma, možnost práce s textovými dokumenty nebo tabulkami, přímo na jejich serverech online, můžete prostřednictvím serverů Google komunikovat se svými přáteli pomocí IM3, nebo číst tématické zprávy pomocí RSS4. To vše Google umožňuje v nejvyšší kvalitě a zdarma. Google je příjemný, nezaujatý každodenní pomocník. Není na tom něco divného? Ano, živí je reklama, kterou prostřednictvím svých produktů prodávají, ale je to opravdu je ona? Není to podobně, jako tomu je občas u malé restaurace, jen zástěrka za naprosto odlišné aktivity? To nedokážu s jistotou říct. Na druhou stranu, by asi v Google udělali chybu, pokud by něco takového veřejnost zjistila, nebo vůbec mohla zjistit.

Jde tedy o čistě výplod mé fantazie, přesto ne nemožný. Sám však produkty Google hojně využívám, takže pokud je výše uvedená teorie možná, jsem její objetí stejně jako miliardy dalších. Ostatně stačí se více pídit po tom, kdo firmy jako Google, ICQ a jim podobné, vlastní. Kdo je skutečně financuje a čerpá zpět potřebná data, to už je pak jen posledním dílkem skládačky.

Vládní hackeři

Proč zločincům5, kteří se dokáží dostat do vládních sítí nabízí právě vláda práci? Protože je snazší si tyto jedince koupit, než jim čelit. Navíc získáte nástroj, který je velice dobře použitelný právě v situaci, kdy vše co lidstvo vytvořilo a co aktuálně tvoří je v digitální podobě přístupné kdekoliv a téměř komukoliv.

Technologický tlak je vyvíjen nejen v konkurenčním prostředí firem, ale zejména v prostředí, kde existuje vyšší tlak, což je zpravidla právě válečný vztah utvářený ekonomickými důvody nebo za účelem získání moci.

Wikipedia, blogy a web 2.0

Jak jsem uvedl ve svém článku „Urbanizmus, telekomunikace a kolektivní inteligence“6 napsaném v dubnu roku 2008, lidé již přestávají slepě konzumovat jen to malé množství redigovaných informací, které jim doposud poskytovali klasická média jako je tisk, nebo televize. Na internetu se komunikace „one to many“ mění v komunikaci „many to many“ a to přináší naprosto odlišné prostředí, srovnatelné s vývojem ryby v obojživelníka.

Tato změna právě probíhá a my sami ještě nedokážeme posoudit co vše přinese. Avšak už dnes víme, že informace budou téměř objektivní pouze tehdy, pokud se je dovíme z více než jednoho zdroje, pokud budou potvrzeny z několika pohledů. A jen na nás bude, zdali i v takové situaci budeme stále nedůvěřiví, nebo se necháme médii svést.

Existuje nespočet reakcí a názorů na živý přerod informačních technologií z kusu železa někde v místnosti, na prostředek a nástroj vědění a informovanosti. Mobilní telefony již dnes dokáží zprostředkovat webové stránky a emaily stejně dobře jako dříve jen stolní počítač připojený k drahé internetové přípojce. To vše znamená změnu v uvažování, změnu v tom jak s informacemi nakládáme a změnu v tom co nás dokáže překvapit. Protože právě moment překvapení a nepravděpodobnosti je to co dokáže zprávu udržet při životě.

Stejně tak jako na webu, i v oblasti software se mnohé mění. Startuje vlna Open Source, tedy programů s otevřeným kódem, jejichž vliv už pociťují i mnohé státní organizace. Slova jako OpenOffice, ODF nebo Linux, tedy budeme potkávat stále častěji. To je samozřejmě jedna z věcí, která nejen že otevírá společnost a její uvažování, ale mění i ekonomické uspořádání. Osobně tuto konkrétní změnu vnímám velice pozitivně. Díky Open Source vznikají uživatelské komunity napříč celým světem, týmy vývojářů programů se tak stmelují bez ohledu na rasu a vyznání a z celého světa se tak stává jedna virtuální vesnice. Takovéto tvůrce už nemotivuje záměr firmy, ale sám koncový uživatel. Pokud tedy dříve bylo možné si firmu koupit a tím ovlivnit další vývoj jejího produktu, v případě Open Source tato možnost není. A pokud i nastane odkup vlastnických práv ke zdroji daného programu, většina produktů je nadále vyvíjena komunitou, jen v jiné větvi, tzv. Fork7.

Shrnutí a budoucnost

Od klasické války plné strojů a mrtvých vojáků se tedy přesouváme do virtuálního světa, který by mohl vypadat jako bojová hra vyvíjená americkou armádou8, ale pravděpodobně nebude. Přesto však budeme svědky změn ve formě sil, jenž média pomohou transformovat do virtuálního světa kriticky závislého na elektrické energii. Změní se patrně rozložení finančních toků a jejich geografické rozmístění, avšak principy zůstanou v zásadě stejné, stejně jako cíle k nimž aktéři těchto informačních tlaků směřují.

Staneme se tak, za několik desetiletí, možná součástí Matrixu. Kdy lidské tělo bude pouze druhotnou součástí naší virtuální existence.

Další tématická studia

[1] Článek „Čas války a hranice imunity“, Jiří Bystřický, Zdeněk Zbořil, Časopis: Mezinárodní politika, 4. 6. 2004, URL: www.blisty.cz/art/18383.html
[2] Kniha: Válka a antiválka, Alvin Toffler, Heidi Tofflerová 2002 (překlad Bohuslav Blažek a Jan Miřejovský)
[3] Kniha: Nový světový pořádek
[4] Fukuyama, několik článků v češtině: URL: blisty.cz/art/25626.html, URL: blisty.cz/art/14062.html, URL: britske-listy.cz/2008/5/6/art40410.html, URL: britske-listy.cz/2004/5/3/art17933.html, URL: blisty.cz/2005/9/20/art25078.html
[5] Kniha: The reality of mass media, Niklas Luhmann, 2002, do angličtiny přeložila Kathleen Cross, Cambridge: Polity Press, původní název: Die Realität der Massenmedien 1996

1 Ostatně, původní obava USA z církví vedla k ustavení svobody slova (1. dodatek ústavy)
2 Informace o této myšlence najdete ve zprávě ze září 2008: eretz.cz/content/view/6711
3 Instant Messaging – služby jako ICQ, Skype, MSN nebo Jabber jsou určeny k okamžité textové či hlasové komunikaci prostřednictvím internetu. Jde o program, který běží na pozadí a neustále o sobě dává vědět, že je uživatel online.
4 Really Simple Sindication – tedy prostředek jak získávat zprávy z oblíbených serverů s novinkami, které spojíte do tzv. agregátoru, jenž funguje pak jako ranní tisk, kde najdete články z oblastí, které vás zajímají.
5 Další informace poskytne článek: martin.hinner.info/crackdown
6 Článek je k dispozici přímo zde na webu: Urbanizmus, telekomunikace a kolektivní inteligence
7 Více k tématu: en.wikipedia.org/wiki/Fork_(software_development)
8 Americas Army je taktická bojová hra. Společný projekt US Army a Ministerstva národní obrany Spojených Států. Více na: www.americasarmy.com