Subjektivní vnímání digitálního umění

Historický úvod

Úplně nejdříve bych se měl zmínit o vzniku počítačů. Byly velké, složité a slovo jako umění by jste při jejich spatření určitě nevyslovili. Časem se ale vešly do místnosti a za pár desítek let, díky společnosti Xerox dokonce i na pracovní stůl.

Od osmdesátých let do současnosti to již běželo rychlým tempem až k dnešním notebookům nebo zařízením PDA. Díky tomu se osobní počítač dostal na nižší úroveň vnímání, podobně jako například televize nebo telefon, stal se prostým médiem, tedy nositelem informace, která má zpravidla mnohem větší význam pro svého uživatele než, že by médium samo nějak vynikalo svým materiálním zevnějškem.

Díky digitalizaci navíc nastala situace, kdy i mnohá další média a sítě dostala možnost celkem homogenně komunikovat mezi sebou. Ještě více se tím podpořila unifikace zařízení i jejich ovládání. Dnes nás tedy již nepřekvapí popsaná tlačítka na jakémkoliv objektu, jde přece o rozhraní stejně jako pokud jsme konfrontování s displejem.

Díky tomu by si měl člověk uvědomit mnohem intenzivněji fakt, že počítačová klávesnice nebo myš je naprosto stejným nástrojem, jako štětec nebo tužka. Jde pouze o propojovací interface, který dokáže publikovat naše myšlenky, tak aby je jiní byli schopni dekódovat. To jakou formu nástroje si pro zpracování svých myšlenek zvolíme, již není důležité, o to více v digitálním světě.

Technická revoluce

Osobní počítač je tedy v současnosti pouze pověstnou špičkou ledovce, ledovce sestaveného z nespočtu digitálních zařízení, které neomezují možnosti vzájemné komunikace, schopnosti sami sebe inovovat, rozšiřovat atp.

Díky mobilům, PDA, MDA, GPS, ADSL, WiFi a dalším novým technologiím se dnes pohybujeme v paralelním světě, kde realitu skutečnou z velké části vyplňuje realita virtuální. Nikdo z nastupující generace se tomu očividně nebrání, nikdo nemá strach ze sociálních změn, které se dějí. Proč taky, vždyť nové technologie přece zvyšují kvalitu našeho života, šetří nám čas, pomáhají nám, chrání nás.

Díky rozsahu a neomezenosti virtuální reality, jejíž hlavní část utváří internet, pak dochází ke stimulaci jejích uživatelů hledání vyšších smyslů, větších hloubek, většího uspokojení a kdoví čeho ještě. Vznikají tak nejen početné multikulturní spolky, skupiny lidí, kteří napříč kontinenty sdílí své myšlenky, ale také vznikají naprosto jiné formy tvorby těchto, uměleckých či zcela laických, skupin.

Pokud jste někdy přispívali na fórum, účastnili se chatování, nebo vytvářeli vlastní blog, dáte mi za pravdu, že první dny takové přítomnosti ve virtuálním světě byli opojením. Okouzlením nekonečností, rozličnými možnostmi, které Vám internet, nebo mobilní telefon dokáží dát. Pokud však odezní tato první vlna emocí, tyto zařízení pro vás rázem zevšední. Dostanete se tak do fáze, kdy je hodina strávená na internetu bez cíle, stejně nudná jako čekárna u lékaře. Přestane vás bavit rozesílat vánoční SMS zprávy všem lidem v seznamu, nudí vás lidé na chatu, kteří vlastně nikdy nedospějí.

Pak začnete hledat další úroveň. Jednou z cest, je aktivně se podílet na něčem trvanlivějším, na něčem rozsáhlejším, nebo chcete-li, populárnějším. Řešením může být klidně vlastní blog, který poskytuje širšímu množství lidí informace, které hledají. Uspokojit vás však může také spolupráce na projektech, které nejsou přímo vaše vlastní. Dobrým příkladem takového projektu je jakýkoliv OpenSource program.

Připravte se tedy na to, že z našeho světa boudou, a už nyní mizí původní principy. Objevují se však nové, nicméně je jich mnohdy tolik, že nejsou schopny se výrazněji prosadit. tomu však pomůže čas, který minority sám potlačí, a perspektivní principy pozvedne do popředí.

Od webdesignu k SEO

Pokud se začnu zabývat oblastí webdesignu, ve které se díky své profesi orientuji nejlépe, sleduji za posledních několik let (řekněme od roku 1998 do současnosti) jednoznačný posun od umění k funkci. Webdesign, podobně jako například automobilový průmysl, už dávno neformuje pouze neotřelá vize nebo nový nápad v oblasti formy. Naopak, je autor každé dobré internetové stránky podřízen nespočtu pravidel, které je třeba dodržet. Až na pevnou vrstvu takového respektu je možné umístit povlak umění.

Fakticky pak nastává situace, kdy se vizuální stránka podřizuje funkci až do té míry, kdy snadno identifikujete webový blog, stejně jako na první pohled poznáte vyhledávač nebo inzertní server. V době kdy se lámalo tisíciletí, byl primárním požadavkem klienta neotřelý design, dnes neexistuje nový web bez dokonalého zvládnutí optimalizace pro vyhledávače. Pryč jsou doby, kdy dobrá Flash animace určovala počet návštěv webu. Pokud dnes na rozsáhlejším webu nenajdete fulltextové vyhledávání, nebo se přes kliknutí na hlavní logo nedostanete na úvodní stránku, okamžitě se cítíte podvedeni.

Skončila doba abstraktní inovace, nastala doba pragmatické aplikace zkušeností, tedy nových principů. Samozřejmě na to reagovala oblast umělecká. Vznikají weby, kde je naopak maximum zažitých postupů parodováno, kde je uživatel záměrně dezorientován autorem webu, kde najdete nekonečné množství materiálu, které mnohdy nemají logický rámec, které prostě vznikají jako určitá revolta. Osobně to beru jako alternativní větev hlavního proudu, ta musí vždy existovat aby byla zachována rovnováha, ne každý se však chce nechat obklopovat alternativami, a tak tyto webové lokality zůstávají oblastí zájmu malé, úzce profilované skupiny lidí, kteří zde hledají inspiraci. Ta, dle mého názoru, vždy nejlépe vzniká v podhoubí nejasných cest a mnohonásobných interpretací.

Závěrem

Faktem je, že náš školský i státní systém je zastaralý. Abych ale vysvětlil tento informační skok, pojďme si to odůvodnit. V minulosti stačilo, když jste se naučili své řemeslo, zvládli jste základy jazyka a pochopili jak svět kolem vás funguje. Bohužel, realitou dneška žádná taková definitiva již není. Pevnou a neměnnou stálicí dnešní reality je změna. Pokud jste schopni reagovat na stále se měnící ceny, stále se měnící program v televizi, změny počítačových programů, které používáte, změny vlastností přehrávačů médií, nebo změny internetových stránek, které navštěvujete, pak jedině jste schopni přežít.

Názorem moderní doby je splnit úkol. Realitou doby postmoderní, tedy dneška, je udržet krok. Pokud nejste schopni se adaptovat na změny kolem sebe, pokud nedokážete odhazovat staré zvyky stejně rychle jako oblečení minulé módy, nejste schopni dnešní svět dobře zvládnout. Nepočítejte s tím, že věci ve vašem životě budou někdy definitivně hotové, vždy bude na obzoru něco, za čím je třeba jít.

Děkuji za pozornost.

Další zdroje

Server, který podporuji
designeast.eu

Web, který mě překvapil nápadem
milliondollarhomepage.com

Výstava, která mě zaujala: Design Mai (Berlín)
vitavalka.cz/2006berlin.php