Porto a Madrid 2016
Šestá karavanová cesta a nebývalá výzva. Finance před odjezdem nehrály v náš prospěch. Tak jsme si dali logický úkol: změříme kolik nás karavanové žití stojí a řádsky vytěžíme spaní na divoko na stellplatzech.
Vyráželi jsme začátkem dubna, těsně potom, kdy jsem platil daně za předešlý výživný rok. Navíc kamaráda cvrnkla do nosu jedna luxusní investiční příležitost v oblasti nemovitostí (rozuměj zbor na přestavbu). A taky jsme začátkem roku byli na skok na Kanárech, takže finance byly lehce napnuté. Odnesla to naštěstí jen finanční rezerva, několik prodaných akcií a nastartovalo to větší pracovní nasazení.
Zabojovali jsme a za 80 dní jsme nasbírali 198 účetenek a zapsali si 33 nákupů bez papíru. Také jsme 29 nocí spali mimo kempy, svobodně a zadara. Ujeli jsme 10.500 km při průměrné spotřebě 10,6 litrů nafty na 100 km — těžší karavan se projevil zvýšením spotřeby o 1,1 litru. Cena nafty v průměru €1,07 za litr. V roce 2013 stála €1,6.
Jaro bylo nebývale deštivé. V Portugalsku pršelo asi 10 dní z 12ti, a zbytek Evropy taky nebyl prohřátý jako dřív. Přesto nám v pohodě vystačily dvě 10kg plynové láhve na velké spotřebiče a solární panel na počítače, tablety a mobily.
Stellplatzy — spaní mimo kempy
Předešlý rok jsme spaní mimo kempy párkrát vyzkoušeli. Tentokrát to byla třetina nocí. Spaní tímto způsobem má hned několik výhod. Neřešíme kdy a kam přesně dojedem, takže odpadá stres okolo včasného příjezdu do kempu.
Příjezd a odjezd je jednodušší — není potřeba se registrovat, odhlašovat ani odpojovat a precizně parkovat vymezené místo. Nestojí to ani kačku. Nevýhody nejsou zásadní — musíme mít s sebou dost vody, která jako jiná zátěž, zvyšuje spotřebu paliva. Hodí se mít solární panel a měnič (práce na počítači) a dostatek plynu (lednice, vaření, topení, teplá voda). Odhaduju náklady na €3/noc když vezmu vše v potaz (plyn, vyšší spotřeba auta, chemie do toalety, opotřebení soláru). Podrobně o tom píšu ve článku o kempování na divoko.
Žití v karavanu. Na korunu přesně.
Pokud budete jezdit jako my, vystačíte si s částkou €60 na den. Snížit se dá tak, že nepojedete daleko a budete se méně přesouvat. Taky na kempech, které vyměníte za stellplatzy a na restauracích. My jsme restaurace brali vždy když jsme byli unavení, nebo nebylo snadné vařit vlastní jídlo. Za všechny kafíčka, zmrzliny, obědy a večeře jsme nasbírali 80 účtenek.
Základní statistika
- na cestě jsme byli 80 dní
- učinili jsme 231 plateb (198 s účtenkou, 33 bez)
- potřebovali jsme hotovost asi €300 (drtivá většina plateb byla kartou)
Jednotlivé položky
- nafta 32.180 Kč (28,91 Kč za litr)
- kempy 20.660 Kč (€15 resp. 405 Kč /noc)
- restaurace 39.830 Kč (oběd běžně €30-60)
- potraviny 33,200 Kč
- dálnice a mosty 1.310 Kč
- praní 650 Kč
- internet 1.030 Kč
- parkování, taxi 730 Kč
- útrata celkem 129.600 Kč (1.620 Kč /den)
Padlo také asi 30 tisíc za zbytečnosti. Návštěvy památek, výlety lanovkou, suvenýry rodině a přátelům, drobné opravy karavanu, nový kávovar atp. Tuto položku beru jako zcela postradatelnou a není zahrnuta v nákladech.
Když to srovnám se Sicílií 2013, tak jsme na tom byli lépe. Bez jídla jsme na částce 56.600 Kč (707 Kč /den) při cestě 80 dní. V roce 2013 jsme byli na cestě 28 dní a utratili jsme 41.465 Kč (1.480 Kč /den). Fakt je ten, že za jídlo utratíme výrazně více než doma, ale je to větší zážitek.
Do Lisabonu, Porta a přes Madrid zpět
Ale zpět k naší cestě. Původně jsme plánovali zdolat Řecko, ale jarní bezpečnostní situace nás odfoukla opět na západ. Cestu jsme pojali jako velice pomalou, bez památek, jen tak si ji užít, fotit méně. Prožívat ty obyčejné momenty a cestu samotnou. Plánování už neděláme téměř žádné a svoboda je po horní zarážku.
Postřehy z cesty
- Začali jsme mít moc rádi Španělsko. Španělé jsou takoví bezprostředně otevření a je tu spousta míst k vidění. Mají Paelu, Tapas a Tinto de Verano! A ceny srovnatelné s Českem.
- Dle Španělů je Sangria jen pro túristy, pokud ji pijete, jste jasní! My jsme byli jasní asi 4x.
- Prohlídka rodinné čokoládovky Valor se spaním přímo na přilehlém parkále byla lususní. Stejně jako jejich Churros, které jsme ochutnali v Madridu.
- Podruhé jsme byli týden v nejlepším kempu co známe: Les Marsouins
- Nejlepší plážové zážitky jsme měli kousek od Alicante a u města Vigo
- Vzali jsme první stopařku. Dívka z Bavorska s námi jela z Francie, přes Itálii až do Švýcarska.
- Uprchlíci: Potkali jsme jednu rodinu ze Sýrie, žijící ve Francii na kruháči.
- Internet se pořád zlepšuje a tak jsem Orange Mundo SIM potřeboval jen párkrát. Útrata za data €20-30 za celý pobyt. Rychlost dobrá. Hodně pomohla appka WiFi Map Pro a Fon spoty.
- 67 kousků sushi ve španělském Carrefouru už je i na čtyřčlennou rodinu moc 🙂
Portugalsko je jiné
- Portugalci jsou méně otevření a usměvaví, než Španělé. Navíc rádi poslouchají melancholickou muziku. Takže když to celé ještě polijete deštěm, umíte si představit jaký zážitek jsme měli.
- Nakoupili jsme tu dlaždice, které mimo turistické obchody prodávají za babku.
- Lisabon a Porto jsou plné Fon spotů, takže s WiFi nebyl problém.
- Portugalská SIM má data 10x levnější (v rámci PT) než španělská Mundo SIM (v rámci EU).
- Porto nám připadlo neudržované – památkáři a jiné regulace město podle mě poškozují.
- Nejstarší portské dělá Kopke, opět jsme pár lahviček nabrali.
- Předkrm na stole není zdarma jako ve Španělsku, kdo ochutná ten platí.
- Portugalci dělají skvělé grilované kuře, na trzích celé za €5. Říkáme mu placaté kuře.
Slow Travel
Nejpohodovější momenty na které si vzpomínám byly často na místech, kde nás nic neomezovalo a neměli jsme definovaný čas kdy musíme večer někde být. Nebyl to luxus ve smyslu soukromé jachty nebo sedaček ve first class, ale byl to ten pocit, který označuju jako svoboda.
Každým rokem si uvědomuju jak málo člověku stačí aby byl spokojený. Dokonce bych řekl, že spokojenost je nepřímo úměrná komplexitě života. A ten se snažíme měnit kousek po kousku. Snažíme se přibližovat k minimalizmu, vyhledáváme zdravé jídlo a zbavujeme se věcí, které nepotřebujeme, nebo v sobě obsahují doživotní starost. Ostatně, nechcete něco od nás koupit?
A navíc! U moře, v horách nebo na parkovišti se dá vesele pracovat. Počítač je napájený sluncem, zábava poháněna mořem a plážemi. Takže to všechno prostě jde. Jen ne hned a ne snadno. Nám se podařilo vrátit domů s lepší finanční i emoční bilancí než ta před odjezdem. Přeju si aby jste ve svém životě a pracovním nasazení dokázali zastavit ten svůj vlak, a rozmysleli se, kam směřuje.
Poděkování
Nezapomínejte, život není nekonečný a každý den má kouzlo. Smrt se vytasí bez ohlášení, přestože k životu patří. V poslední době toho bohužel okolo nás bylo víc: kempařka ve Francii, sousedka z naší vesnice, Lukáš Plíhal a Bud Spencer.
Prohlédněte si kompletní fotogalerii výletu ať žádně nasajete tu atmosféru. A také omrkněte jak Lenka Trnková rozvrátí častou bariéru cestování: Nemůžu jet, mám přece děti! A když karavan budete chtít vyzkoušet, není lepší místo než kemp Pávov, který rekonstruuje Martin se Zdenou přímo uprostřed republiky.